Za rozštěpy rtů novorozenců je zodpovědný alkohol a kouření matek
Nárazová konzumace alkoholu v raném těhotenství může zapříčinit poškození plodu. Dle norské studie existuje u žen, jež holdují většímu množství alkoholu v raném těhotenství, zvýšená pravděpodobnost, že se jim narodí dítě s rozštěpem rtu, patra či dokonce s kombinovanou vadou.
Nárazová konzumace alkoholu je definována jako konzumace pěti a více drinků během krátkého časového úseku. Mnohé ženy, jež se účastnily této studie, přiznaly, že pily alkohol ve zvýšené míře nejméně jednou během prvního trimestru (13 týdnů) těhotenství. Studie poté prokázala, že právě u těchto žen se pravděpodobnost poškození plodu zmíněnými vadami zvýšila až na dvojnásobek. U žen, jež nárazově konzumovaly alkohol během inkriminované doby více jak dvakrát, se pravděpodobnost defektu u plodu zvýšila až na trojnásobek.
Studie byla provedena týmem vědců z National Institute od Environmental Health Science, který porovnával 573 matek, jejichž děti se narodily s vrozeným defektem rtu či patra, se 763 matkami, které porodily děti zdravé, přičemž druhá (kontrolní) skupina byla zformována náhodným výběrem ze všech dětí narozených v letech 1996 až 2002.
Míra výskytu rozštěpu rtu a patra patří v Norsku k jedné z nejvyšších v celé Evropě.
Dle autorů studie poukazuje tento výzkum zejména na skutečnost, že pití většího množství alkoholu najednou zvyšuje riziko vrozených vad. Tento fenomén se však nepotvrzuje v případě konzumace malých dávek alkoholu. Obecně lze tedy říci, že ženy, které zkonzumují šest a více drinků během jednoho večera ohrožují plod více než ženy, jež si dají jeden drink každý večer po dobu šesti dnů. Zvýšený faktor výskytu těchto vad byl dále prokázán u matek, které kouří nebo se dlouhodobě zdržují v kuřáckém prostředí. Tyto matky by však neměly nárazově přestat kouřit, ale kouření omezit na minimální možnou míru. V případě, že matka nárazově odstraní pravidelnou dávku nikotinu, může dojít k abstinenčnímu kolapsu, který může vést k potratu. Plod rovněž není chráněn před nikotinem, pokud matka přestane kouřit bezprostředně před početím, neboť nikotin zůstává v těle až pět let. Nejvyšší riziko výskytu vad je tedy u skupiny matek, které vystavili své dítě kombinaci obou látek ve stejný okamžik zároveň. Paradoxně je však tento jev nejčastější.
„Čím vyšší je koncentrace alkoholu v krvi, tím déle je plod vystaven riziku“, říká doktorka Lisa A. DeRoo, členka výzkumného týmu. „Jediný případ nárazové konzumace alkoholu v kritickém období intrauterinního vývoje plodu může mít škodlivý dopad na jeho zdravotní stav“.
K rozštěpové vadě rtu dochází ve chvíli, kdy se pravá a levá strana horního rtu nespojí během vyvoje dohromady. V případě rozštěpu patra poté dochází ke stejnému fenoménu, kdy se adekvátně nespojí obě strany horního patra, díky čemuž se v něm utvoří malý otvor.
Rozštěp rtu a patra je u plodu formován v prvních pěti až sedmi týdnech těhotenství. Možnými příčinami těchto defektů je nedostatek kyseliny listové, infekce, kouření a požívání léků (kupříkladu antiepileptik). Oba defekty se však obvykle dají chirurgicky odstranit. Děti s rozštěpem patra poté někdy mívají abnormálně tvarované zuby či jim některý zub chybí.
Studie o nárazové konzumaci alkoholu a kouření byla zveřejněna v internetové verzi časopisu American Journal of Epidemiology
Nárazová konzumace alkoholu v raném těhotenství může zapříčinit poškození plodu. Dle norské studie existuje u žen, jež holdují většímu množství alkoholu v raném těhotenství, zvýšená pravděpodobnost, že se jim narodí dítě s rozštěpem rtu, patra či dokonce s kombinovanou vadou.