ident.cz
Aktuality Videa Zuby Diskuze Studium Zubní ordinace Zubní laboratoř Dentální estetika Finance








Seriál: Fylogenetický vývoj lidského chrupu a jeho morfologických změn

Díl I. : Úvod do vývoje lidského chrupu

Hanka Paluříková, DiS

Zuby představují nejtvrdší útvary těla savců a mohou přetrvávat po smrti svého nositele i miliony let. Různé vývojové změny chrupu se proto začaly uplatňovat i vnázorech na dlouhé evoluce lidoopů a lidí i na jejich rozpojení. Tento okamžik se podle teorie třícestného štěpení odhaduje na 7 milionů let. Vedle nálezů kostí podávají zuby velmi spolehlivé zprávy o vývoji lidské společnosti, její organizace, její práce, zlozvyků a vneposlední řadě dovolují usuzovat i na její léčitelství, respektive medicínu, zvláště pak zubní. Zubní lékařství vzniká sice jako věda až v18. století našeho letopočtu, ale předtím muselo několik desetitisíciletí existovat jako zubní léčitelství. Jít za stomatologií do pravěku není ovšem nic jednoduchého, protože se na všech podrobnostech polidšťování (hominizace) vědci světa dosud neshodli.

Vývojoví předchůdci člověka

Dnešní člověk má se současnými lidoopy jen velmi vzdálenou příbuznost. Současní lidoopi i člověk mají společné předchůdce, kteří žili vtřetihorách, první savci se však vyvinuli již vdruhohorách.

Předchůdci savců měli stoličky střemi hrbolky (trituberkulární). Takový zub sostrými hrbolky potravu rozemílal, trhal i ukusoval. Ztěchto tříhrbolkových stoliček se vyvinuly stoličky všech pozdějších savců, včetně primátů.

Hypotetický zubní vzorec nejstarších savců byl: I3, C1, P4, M3. Řezáky byly malé a kolíčkovité, špičáky ostré, vystupující, třenové zuby měly jeden ostrý hrot. Nálezy primátů ukazují, že se velmi brzo počet řezáků zmenšil ze tří na dva. U lidoopů a u člověka ztratily řezáky kolíčkovitý tvar a získaly tvar lopatkovitý. Špičáky se u některých primátů značně zvětšily, takže silně vystupují nad úroveň ostatních zubů. U člověka se naopak zmenšily, i když kořen špičáku je stále ze všech zubních kořenů nejdelší. Počet třenových zubů vpolovině čelisti se u lidoopů a člověka zredukoval způvodních čtyř na dva, které se změnily ve dvouhrbolkové třenové zuby. Typ stoličky se třemi hrbolky se u primátů změnil vtyp čtyřhrbolkový (quadrituberkulární).

Zpočátku třetihor jsou známy poloopice Hyopsodus a Adapis. Hyopsodus je vymřelý rod poloopic, jejich chrup se podobal chrupu hlodavců. Vedle poloopic se objevují ploskonosé opice Nového světa: Pitheculites a Homunkulus. Zdolního oligocénu jsou známy pozůstatky úzkonosých opic, například Parapithecus Fraasi. Tato opice měla zubní vzorec stejný jako mají dnešní opice Starého světa: I2, C1, P2, M3. Špičák je poměrně malý. Jinou opicí, jednající se zřejmě o lidoopa je Propliopithecus Haeckeli. Na všech dolních stoličkách má již pět hrbolků, špičák je menší a tupější.

Zčetných lidoopů mají nejblíže člověku dryopitékové. Korunky jejich stoliček mají zřejmý vývojový vztah ke stoličkám lidským. Další význační lidoopi jsou Limnopithecus a Prokonsul.

Parapitékové zeocénu (25 mil. let) jsou považováni za předchůdce úzkonosých opic. Propliopitékové zoligocénu (20 mil. let) jsou pravděpodobnými předchůdci lidoopů a člověka. Dryopitékové zmiocénu (17 mil. let) jsou předchůdci člověka a lidoopů člověku nejpodobnějších, tj. gorily a šimpanze.

Nejstarší zástupci nadčeledi Hominoidea žili na území Egypta. Asi 60 km jihozápadně od Káhiry (Fayum) byly nalezeny kostrové pozůstatky primáta (Aegyptopithecus zeuxis), který zde žil asi před 30 miliony let. Tento malý primát vážil asi 5-6 kg a měl znaky budoucích pravých opic a lidoopů.

Na území východní Afriky žil vrozmezí 22 až 14 milionů let velký primát (Proconsul africanus), dosahující hmotnosti kolem 18 kg. Jeho kostrové pozůstatky dokládají, že se jednalo o lidoopa.

Na území východní Afriky, Evropy a Asie žili ve středním a svrchním miocénu lidoopi (rodu Dryopithecus) dosahující hmotnosti okolo 35 kg. Dryopitékové vykazují značnou tvarovou podobnost sdnešními lidoopi i pozdějšími hominidy, soudí se však, že žádný znich předkem současných lidoopů ani člověka nebyl.

Australopitékové zpliocénu (8 mil. let) stojí vývojově nejvýše a jsou anatomicky člověku nejblíže. Jsou vývojovým stupněm mezi lidoopi a člověkem.

| Reklamy | Kontakt | Odkazy | Pensions, Hotels | Vyhledávání |
 
Copyright © 2012 www.ident.cz. All rights reserved.
Webdesign by WEBSITES.CZ | Zajímavé weby | Používáme DIRECTIS - Systém pro rízení firmy