Fotografie jako mustr frontálního úseku a situace před zákrokem
Fotoaparáty ve stomatologii – dobrý sluha zlý pán.
Stále více se v ordinacích a zubních laboratořích můžeme setkat s používáním digitálních fotoaparátů. Za krátkou dobu se staly běžnými pomocníky mnoha stomatologů a zubních techniků, kteří chtějí svou práci zkvalitnit. Aby však tato snaha byla skutečně efektivní, je třeba se zamyslet nad fakty, které si mnozí nepřipouští a užíváním fotoaparátu ve své profesi se dopouští chyb a omylů. Výsledné snímky jsou bezesporu přínosné a ulehčují práci. Nutné však je znát hranice využití fotografie zejména při práci vlaboratoři a pro toto využití dokázat pořídit kvalitní fotografický snímek.
Nechali jsme se inspirovat profesionály a získali pro vás cenné rady, které vám pomohou nejen při výběru vhodného fotoaparátu, ale i při jeho užívání.
Funkce fotoaparátu v ordinaci
Možností k čemu digitální fotoaparát využít je opravdová spousta. Základní funkcí je dokumentace zákroků, jejich průběh a možnost porovnání situace před a po výkonu. Snímky se vám rovněž hodí, pokud rádi konzultujete zajímavé případy se svými kolegy. Dále je můžete uplatnit jako průkazný materiál, při zpochybnění správnosti vašeho zákroku. Často se také setkáváme s ordinacemi a laboratořemi, které na základě takovéto dokumentace přikládají certifikát, čímž garantují patřičnou kvalitu výrobku a ošetření. Do jisté míry se tento trend pořizování fotografických snímků uplatnil i v ortodontické léčbě, kdy fotografie mohou částečně zastat funkci studijních modelů a redukují tak jejich počet. Fotografie jsou tedy zakládány do kartotéky podobně jako RTG snímky.
Co na fotografii hledat při práci v laboratoři?
Jak již bylo výše zmíněno, fotografie lze užít jen z části, ačkoliv v této otázce se i názory profesionálů ve svém oboru liší. Na rozdíl od sádrového modelu fotografie odhaluje lesk, transparenci a mikrostrukturu skloviny včetně defektů jako jsou praskliny v oblasti incizálních hran a výrazných pigmentových zbarvení. Velmi sporné je však mapování barevnosti zubů hned z několika příčin. První je intenzita světla, která svou nedostatečnou mírou nebo naopak přílišnou intenzitou zkresluje hranice jednotlivých barevných částí. Druhým kontraproduktivním elementem je barevný nádech světla a prostředí, ve kterém je snímek pořizován. K dosažení naprosto přesné reprodukce barev by tedy bylo nutné dodržet vzdálenost zdroje světla, přičemž tento zdroj by byl vždy stejný. To by znamenalo pořizovat snímek v temné místnosti s černým nátěrem, který by dokonale pohlcoval veškeré světelné paprsky, a nedocházelo by k odrazu, který by ovlivnil barevný tón světla. Třetí nutnou podmínkou by byla přesná kalibrace fotoaparátu včetně vyvážení bílé při každém fotografování a zároveň seřízení zobrazovacího zařízení. Pro kalibraci ať už CRT nebo LCD monitoru lze využít různých softwarů. Avšak nejvhodnější variantou je kalibrace monitoru firmou, která se tímto zabývá. Za zcela samostatnou kapitolu můžeme považovat kalibraci projektoru, který se dále odvíjí od světelných podmínek daného prostředí.
Jaký fotoaparát je vhodný?
S otázkou na praktické zkušenosti s digitálním fotoaparátem v laboratoři, jsme oslovili na pražském Stomateam Fóru zkušeného zubního technika Rya Miwu, který zde měl přednášku týkající se estetiky keramických náhrad. Během ní uvedl, že často využívá makro digitálních snímků při zhotovování keramických náhrad zvláště ve frontálním úseku.
„Je to záležitost spolupráce mezi ordinací a laboratoří. Je-li to možné, snažím se pořizovat si snímky v ordinaci sám. Výběr fotoaparátu se odvíjí od zamýšleného využití. Pokud chceme fotoaparát použít jen na dokumentaci, vystačíme si s levnějšími sety s objektivy kratší ohniskové vzdálenosti. Pokud podle pořízených snímků má být zhotovována například keramická náhrada je nutné, aby byl snímek co možná nejvíce barevně věrný. Toho dosáhneme makro zábleskovým kitem, který je v podstatě kombinací dvou blesku po stranách objektivu. Často se můžeme setkat s okružními LED světly, které slouží k eliminaci stínů na snímku. Pro makrofotografie však tyto světla nemusí být vhodné, neboť mohou vést k přesvícení expozice a barevná věrnost ztrácí na kvalitě. Aby snímek byl přesný svou barevností, je nutné vědět jaký fotoaparát použít s příslušnou optikou a dalším příslušenstvím. Kompaktní fotoaparáty jsou nevhodné díky malé ohniskové vzdálenosti a tak si stíní vlastním objektivem, přičemž není možné použít jejich blesk. Navíc tyto fotoaparáty nemají zpravidla dostatečnou světelnost a v automatickém módu při vyvážení bílé snadno mění barevný odstín, který pak zkresluje výsledné barvy a jejich hloubku.
Klíčové je u makrofotografie zvětšení fotografovaného objektu 1 : 1 až 30 : 1 přičemž se nezmění barevný odstín. Ideálním způsobem je použití digitální zrcadlovky s vhodným makrotelekonvertorem, který násobí ohniskovou vzdálenost objektivu, za cenu částečné ztráty jeho světelnosti. Nejvhodnější jsou fotoaparáty v kombinaci s objektivy s ohniskovou vzdáleností 50 mm, které jsou k dostání za rozumnou cenu se světelností F 1,4. Makrotelekonvertory, které prodlužují ohniskovou vzdálenost 2x stojí asi 5.700,- Kč. Tento způsob představuje kvalitní řešení.
V případě, že máme potřebné peníze, je určitě z hlediska optické kvality při fotografování nejlepším řešením zakoupení makroobjektivu. Vhodné je mít objektiv s delší ohniskovou vzdáleností - alespoň 100 mm. Při této ohniskové vzdálenosti jsme již dostatečně daleko od objektu, takže nedochází k problémům se stíněním. Tyto objektivy je možné pořídit od 12.000,- Kč, ale cena se může vyšplhat i přes 40.000,- Kč pokud vynecháme skupinu profesionálních objektivů, které jsou zpravidla položkami v řádech statisíců.“
Reprodukce expozice
Všechny uvedené odchylky fotografií vedou ke změně barevnosti expozice. Ačkoliv jde o změnu relativní, v konečném důsledku mohou vést k chybám při zhotovování přesných kvalitních náhrad. Pokud se už rozhodnete k využívání fotoaparátu za účelem záznamu barevnosti dentice, je vhodnou pomůckou použití vzorníku na každé fotografii. Při následném zobrazení pak porovnáváme totožnou barvu vzorníku se vzorkem na fotografii a pomocí grafického editoru upravíme vlastnosti snímku tak aby oba vzorky barevně souhlasili. Je třeba si uvědomit, že takto upravená fotografie odpovídá aktuálním světelným podmínkám, ve kterých sladění obou objektů právě provádíte. Tímto způsobem je možné se alespoň částečně přiblížit skutečné barevnosti. Denní osvětlení však není ideálním světelným zdrojem z důvodu velmi rychlých změn intenzity a tónu světla.
Fotoaparát v ordinaci?
Stále více se v ordinacích a zubních laboratořích můžeme setkat s používáním digitálních fotoaparátů. Za krátkou dobu se staly běžnými pomocníky mnoha stomatologů a zubních techniků, kteří chtějí svou práci zkvalitnit. Aby však tato snaha byla skutečně efektivní, je třeba se zamyslet nad fakty, které si mnozí nepřipouští a užíváním fotoaparátu ve své profesi se dopouští chyb a omylů. Pokud si kladete otázku, jakým způsobem může digitální fotografie významně ovlivnit vaši práci v ordinaci či v zubní laboratoři, odpovědí naleznete hned několik. Nechali jsme se inspirovat profesionály a získali pro vás cenné rady, které vám pomohou nejen při výběru vhodného fotoaparátu, ale i při jeho užívání ať už v ordinaci nebo laboratoři.
