Evropská unie čelí tlaku za vykázání rtuti z péče o ústní dutinu
Rtuť je známý jed, který může poškodit nervový systém – proč je tedy stále používán pro vyplňování zubních kazů? Evropská unie nyní zápasí s touto problematickou záležitostí, neboť čelí jednak tlaku, aby zakázala amalgamy obsahující rtuť, které jsou některými organizacemi pacientů považovány za nebezpečné, jednak protiargumentům ze strany zubařů a některých vlád, které tvrdí, že tento materiál je bezpečnější a trvanlivější než jeho alternativy.
Evropská unie proto pověřila dvě pracovní skupiny, z nichž každá má do konce roku podat zprávu, jedna o účincích rtuti na životní prostředí a druhá o spojitosti mezi amalgamy a lidským zdravím.
Debata vzbuzuje silné emoce, zvláště ze strany těch, kteří již utrpěli otravu rtutí.
„Byla jsem rok a půl na neschopence a výčet symptomů by vydal na celý telefonní seznam,“ popisuje Michele Payne, britská koordinátorka celosvětové organizace D.A.M.S. (Dental Amalgam Mercury Syndrome).
Rtuť, která tvoří 50% amalgamové výplně, nelze rozložit a zůstává v půdě, vodě a živých organismech a zatímco při vysokých dávkách může být smrtelná, nízké dávky mají nepříznivý vliv na vývoj nervové soustavy.
Některé země nedoporučují použití amalgamu u dětí a těhotných žen kvůli jeho negativním účinkům na vývoj mozku, ale pacientské organizace jsou přesvědčeny, že představuje riziko i pro zbytek populace, kde každý člověk ve svých ústech nosí průměrně 2,5 gramu.
Toto množství se může zdát malé, avšak dohromady činí 1 225 tun rtuti v ústech celé evropské populace.
„Minimálně jedno procento z těch, kdo ve svých ústech mají amalgam, by mohli být postiženi účinky rtuti,“ říká univerzitní profesor Servando Perez Dominguez ze španělské organizace pacientů Mercuriados.
Ono jedno procento činí 4,9 milionu Evropanů.
„Existují další alternativy, které jsou bezpečnější… pokoušíme se to sdělit lidem, a dokonce politikům, neboť nakonec se toto stane politickým rozhodnutím.“
Podle zastánců evropského zákazu seznam příznaků otravy rtutí zahrnuje mírný třas způsobený nervovým poškozením přes problémy s ledvinami po autismus a dokonce Alzheimerovu chorobu.
Jiní tvrdí, že studie naznačující tyto symptomy jsou chybné.
„Nemáme jediný důkaz, že amalgamové výplně mohou komukoli způsobit jakoukoli chorobu či pocit nepohodlí, kromě případů, kdy jste skutečně alergičtí na materiály v amalgamových výplních a v tom případě symptomy zmizí po vyjmutí výplní,“ říká Susie Sanderson, předsedkyně Britské asociace zubařů.
Společně s bruselskou komisí evropských zubařů se staví proti postupnému stažení či zákazu amalgamu.
„Je důležité mít různé materiály pro pacienty s různými potřebami,“ říká Mark Beamish, zmocněnec komise pro záležitosti Evropské unie a dodává, že někteří lidé jsou alergičtí na alternativní materiály, jako jsou kompozita a plasty.
Používání amalgamu zaznamenalo ve většině evropských zemí pokles, neboť stále více lidí raději volí kompozitní bílé estetické výplně a zubní hygiena se celkově zlepšila, což má za následek méně kazů.
„Jsou ale země jako Polsko, Maďarsko a pobaltské státy, kde je výskyt zubních kazů v porovnání třikrát nebo čtyřikrát častější,“ říká profesor Gottfried Schmalz z německé univerzity v Regensburgu.
V mnoha zemích, jako například v Nizozemí, volí mnoho pacientů levné amalgamové výplně, jejichž cena činí zhruba dvě třetiny ceny alternativních výplní. Podobně tam, kde zubaři působí v národním systému zdravotnictví, jako je tomu i ve Spojeném království, se amalgam používá automaticky za účelem úspory státních financí.
„Omezení používání amalgamu by způsobilo zkázu finanční stability zdravotnictví, jakož i neschopnost jednotlivých pacientů dosáhnout na zubní péči,“ píše se ve zprávě Evropské asociace zubařů z května 2007.
V roce 1999 švédský parlament rozhodl, že v rámci národní systému zdravotního pojištění nebude poskytovat žádnou finanční podporu při používání amalgamu, a do roku 2003 klesl podíl amalgamu na 6% z celkového objemu materiálů používaných na výplně.
„Ve Švédsku bylo ustanoveno, že by amalgam neměl být používán kvůli environmentálním důsledkům,“ říká stomatolog Nils Rene ze Švédského národního výboru pro zdravotní a sociální péči.
Amalgamový odpad je největším zdrojem rtuti v odpadních vodách produkovaných zeměmi Evropské unie a použití ve stomatologii rovněž vede k dalekosáhlému rozšíření rtuti v atmosféře v důsledku kremace.
Ve Spojeném království zubní amalgam a rtuť z laboratorních a zdravotnických zařízení činí 53% celkových emisí rtuti a ročně je do odpadních vod, atmosféry nebo půdy vypuštěno 7,41 tun rtuti z amalgamu.
